Říjen 2012

Ozvi se....

6. října 2012 v 15:08
Nijak nečekám, že na tenhle blog ještě někdy dorazíš, ba dokonce že tě ještě nějak zajímám. Ale prostě chci mít jednou pocit, aspoň jednou chci něco udělat, abych si pak mohla řikat, že jsem to udělala a nenechala to jen tak plavat. Nevím, jestli jsem tě přestala bavit nebo jestli jsem přišla na to, kdo jsi a ty jsi mě nechala být? Ale někdy na tebe myslím, vlastně poslení dobou celkem často. Jsem zničená, cítím se rozebraná na kousky a jedinej, kdo by mohl můj příběh popochopit, jsi ty. Chci znát ten tvůj příběh. Chci.......