Přečti si to... po druhé...

14. srpna 2012 v 9:21

Neomlouvej se, mám to, co jsem si zasloužila. Beru to. A doufám, že se nikdo do tebe pouštět nebude, jelikož na to nikdo nemá sebemenší právo. Projevila jsi svůj názor, jako všichni ostatní. Že mě nikdy nenapadlo kdo jsi? Přemýšlela jsem nad tím včera snad 3 hodiny, napadlo mě tolik lidí…Nejhorší na tom asi je, že ty sama víš, jak jsem ubližovala… A že všichni už mi asi odpustili nebo se tak alespoň tváří. Nenapadá mě nikdo. Chtěla si být moje kamarádka a já tě odkopla? Teď po pravdě. To už je ale nějaká doba, ne? Nevim, kdo jsi, ale to že si necháš moje osobní věci pro sebe je pro mě strašně… deprimující? Protože mě nikdo, opakuji nikdo…Z těch všech kamarádek, co tady mám, nezná teď jako ty. Polovinu věcí neví. Neví, co se mi kdy honilo v hlavě a ani nevíí tu mojí zatracenou minulost. To s J. byla chyba. (Jinak chytrá holka, jde vidět, že mě fakt znáš…) celkově to máš pravdu, ale aspoň jsem se včera překonala a vyklopila to.

Děláš chybu. Teda vlastně se ti ani nedivím, že mi to neřekneš do očí. Ale já na to kurva nepřijdu ani za sto let a když už? Jak se dozvím, že má domněnka je pravdivá? Problém je momentálně v tom, že teď už mi to říct opravdu nemůžeš. Bože… Tobě na mě asi hodně záleželo,co? Nevím, kdo jsi.. Ale to vyjadřování… nějak mi nic nesedí… A.. mrzí mě to, jak jsem se chovala (tohle taky nejsou kecy!), ale ty sama víš nejlíp, jaká jsem.



P.S. Jak dlouho jsi četla mé články? A jak dlouho, už tě takhle ubíjí má přítomnost? Nepřijdeš, já bych to taky neudělala.Takže z toho plyne, že tě na fb mám?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 M* M* | 14. srpna 2012 v 10:34 | Reagovat

Pouštět se do mě mají právo všichni,však tvůj blog kvůli mojí tupý odvaze je v piči. Nepřijde mi,že by to byla nějaká věčnost,ale popravdě? Bude to dlouho a nevím,že má zkurvená dušička už nenechá tyhle blbiny jít stranou..

Víš moji kamarádi o mě neví v podstatě NIC.Nevědí jedinou smutnou věc o mě!Myslí si snad,že mám dokonalý život?Tak tomu říkám naivita,protože víš co? Já nikomu z nich nevěřím,nikomu nic neříkám,jsem uzavřená v sobě.Když už se někomu ozvu s problémem,řekne známou frázi "To bude dobrý!" a začne vykládat svůj,samozřejmě mnohem závažnější problém.

Záleželo,záleží a možná i bude? Kousek ve mě tě chce znát do detailů a kousek se chce na tebe konečně vykašlat,jít dál a nezahazovat se s někým,kdo o tebe stejně nestojí !

Řekla bych že neznám ani tak tebe,jako tvůj příběh.Protože jsem o tobě tolik věcí nevěděla a dozvěděla jsem se je až tady[znovu opakuji,jsem ticho].Jak reagovala J.?

Ne,neřeknu.Čekám,že na to třeba jednou přijdeš sama a vysměješ se mi,ale budu se snažit se přetvařovat natolik,že nic nepoznáš..

PS-Dochází mi,že na takové otázky se ptáš jen proto,abys byla kousek blíž pravdě.Na tvé články jsem narazila náhodně,došlo mi,že to jsi ty.Později si blog zrušila a já si našla způsob,jak tě najít,nevím proč mě tolik zajímají informace o tobě,když s tím nemám ani žádné úmysly.Chci to prostě vědět.Tvůj facebook mám,jo.Tak doufám,že jsem ti to ulehčila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama